Drsný život na Antarktidě

2 000 km dlouhý Antarktický poloostrov zasahuje až za jižní polární kruh. V pobřežním pásmu je vzduch ještě relativně vlhký, pokud se však dostanete do vnitrozemí, vzduch je zde tak studený, že neudrží žádnou vlhkost. Déšť, mlha a sněhové bouře se střídají s napohled nádhernými slunečnými dny. Teplota v těchto dnes může vylézt až k pěti stupňům. Během léta zde Slunce nezapadá, přesto i tak jsou zde životní podmínky extrémně náročné. Po většinu roku jsou pro živočichy jejich loviště a rozmnožovací místa vinou ledu nepřístupná. Samci tučňáků sedí na vejcích 65 dní bez potravy, tuleň Weddellův dokáže žít pod ledem celou zimu. Živočichové jsou zkrátka životu zde přizpůsobeni, jinak by neměli šanci přežít.
ležící tuleň
Tuleň leopardí
Má srst podobně skvrnitou jako leopard. Má silnou širokou čelist s dlouhými špičáky, takže je skvělým lovcem. Dokáže ulovit i jiné druhy tuleňů, přesto hlavní složkou potravy je drobný kril. Na rozdíl od ostatních tuleňů se nepohybuje pod vodou vpřed díky pohybu zadních končetin, nýbrž využívá své velké oválné přední ploutve. Jeho pohyb ve vodě je tak rychlejší, na souši mu však činí větší obtíže. Jejich dlouhé volání je slyšet i přes vrstvu ledu.
Plejtvák obrovský

Plejtvák obrovský
Toto největší zvíře na světě se paradoxně živí drobným krilem. Váží dvakrát tolik, co vážil největší dinosaurus, jen jeho jazyk váží 4 000 kilogramů! Krve má přibližně 10 tun a jeho srdce váží až 900 kilogramů. Plejtvák se v mořích pohybuje buď samostatně, nebo v malé skupině. Navzdory své velikosti, je jeho pohyb vodou elegantní. Jejich volání je nejhlasitější v celé živočišné říši, dosahuje až 188 decibelů. Dnes je naštěstí lov těchto obrů zakázán a jejich počty se zase začínají pomalu navyšovat.

Tučňák císařský
U dětí vzhledem ke svému roztomilému vzhledu jedno z nejoblíbenějších zvířat na zemi. Kolébavá chůze a černý frak jsou typickými znaky tučňáka. Tento druh se při hledání potravy potápí hlouběji než jiní ptáci. Poté co vyleze z ledové vody, musí se ochlazovat máváním křídel a zrychleným dýcháním. Tmavé peří vstřebává více tepla ze slunce a pod hustým peřím mají izolační vrstvu. Dále mají kůží tlustou tukovou vrstvu, díky které přežijí i v teplotách kolem – 60°C. Mláďata se líhnou téměř holá, a tak je musí rodiče zahřívat, dokud jim nenaroste prachové peří a nejsou dostatečně velká pro samostatný pohyb.